ECHINODERMATA - OSTNOKOŽCI

Protože se několik ostnokožců napříč ordovickými souvrstvími v naší sbírce už sešlo, rozhodli jsme se jim vytvořit samostatný odkaz, na kterém se právě nacházíte. Jednak je to naše velmi oblíbená skupina živočichů a také zároveň předpokládáme, že se bude nadále rozšiřovat. Nejvíce ostnokožců máme ze šáreckého souvrství. To ale neznamená, že v ostatních souvrstvích se jim dařilo významně hůře. Jsme si vědomi, že díky našim omezeným možnostem je sbírka taková jaká je a má spousty děr. Že nám spousty, zcela zásadních ostnokožců schází, přesto alespoň to, co zde publikujeme se budeme opět snažit trochu edukativně publikovat, protože to je opravdovým cílem našich stránek.
Jak jistě všichni dobře víme, Echinodermata, čili česky ostnokožci jsou velmi širokou a do jisté míry problematickou skupinou. Spadají pod ni i dnes již morfologicky zaniklé, či překonané formy živočichů, kteří jsou mnohdy v očích, z dnešního pohledu mnoha vědců, diskutabilní. Často zcela oprávněně, jindy méně, avšak zcela jistě opatrně jsou právě do této skupiny živočichů přiřazováni, málokdy zpětně vyřazováni.
Do obecné systematiky ostnokožců se tady úplně pouštět nebudeme, máme ji podrobněji zpracovanou již v samostatném odkazu zde. Zcela okrajově jen toto; ostnokožci byli hned vedle trilobitů v ordoviku jednou z nejúspěšnějších skupin. Hlavonožci, konkrétně ordovičtí orthoceři se teprve formovali, aby dosáhli svého vrcholu v siluru. Ramenonožci získávají, oproti kambrickým, poněkud monotónním čeledím také nové formy, ale nejsou v ordoviku tak silně zastoupeni, jako třeba v následujícím siluru nebo devonu. Poměrně exponovaně se v ordoviku vyskytují hyoliti. Velmi významnou skupinou se také stávají graptoliti, které z předchozího kambria známe pouze sporadicky a jiné skupiny živočichů.

● Anatifopsis barrandei (Chauvel, 1941) - Rokycansko, šárecké souvrství (st. llanvirn)

Kmen: Echinodermata Klein, 1734 - ostnokožci, podkmen: Homalozoa Whitehouse, 1941 † - karpoidi, třída: Stylophora Gill & Caster, 1960 † - kalcichordáti, řád: Mitrata Jaekel, 1918 †, podřád: Lagynocystida Caster, 1952 †, čeleď: Kirkocystidae Caster, 1952 †, rod: Anatifopsis Barrande in Bigsby, 1872 †, druh: Anatifopsis barrandei (Chauvel, 1941) †.

Karpoidní kalcichordát Anatifopsis barrandei (Chauvel, 1941) † se vyskytuje v dobrotivském (cf.) a šáreckém souvrství. Jeho druhové varianty jsou ale známy v podstatě napříč českým ordovikem. Druh Anatifopsis bohemica Barrande, 1872 † známe z bohdaleckého, králodvorského, vinického a zahořanského souvrství. Druh Anatifopsis acuta Barrande, 1872 † zase z bohdaleckého (cf.), letenského a libeňského souvrství. Druh Anatifopsis longa Barrande, 1872 † ze zahořanského souvrství a druh Anatifopsis spinosa (Ubaghs, 1979) † pro změnu z letenského souvrství. 

Vědecká synonyma
Anatiferocystis barrandei Chauvel, 1941
Anatiferocystites barrandei - synonymum vzniklé chybou ve jménu

● Aristocystites bohemicus (Barrande, 1887) - Počaply - Trubín, zahořanské souvrství (st. beroun) 

Říše: Animalia Linnaeus, 1758 - živočichové, kmen: Echinodermata Klein, 1734 - ostnokožci, podkmen: Blastozoa, třída: Cystoidea von Buch, 1846 † - jablovci, rod: Aristocystites Barrande, 1887 †, druh: Aristocystites bohemicus Barrande, 1887 †.

Primitivní cystoidní zástupce ostnokožců ordovického Barrandienu, přisedající k podkladu hřbetním (aborálním) vrcholem vakovité téky. Vyskytuje se poměrně hojně v letenském, vinickém, zahořanském a libeňském souvrství. Jedním z nejhojnějších a nejznámějších druhů těchto jablovců je právě Aristocystites bohemicus Barrande, 1887 s až 10 cm dlouhou vakovitou tékou, složenou z nepravidelných, masivních (až 1 cm silných) desek, nesoucích četné jednoduché póry. Tento druh je znám ze středního ordoviku Čech, Francie a střední Asie. Z našeho území známe ještě druh Aristocystites desideratus Barrande, 1887 † a druh Aristocystites metroi Parsley & Prokop, 1990 †, což je poměrně nedávno objevený a zároveň největší představitel aristokystytů v ČR, jež se nalézá ve vrstvách bohdaleckého souvrství. 

● Aristocystites metroi Parsley & Prokop, 1990 - Praha Malešice, bohdalecké souvrství (st. beroun)  

Říše: Animalia Linnaeus, 1758 - živočichové, kmen: Echinodermata Klein, 1734 - ostnokožci, podkmen: Blastozoa, třída: Cystoidea von Buch, 1846 † - jablovci, rod: Aristocystites Barrande, 1887 †, druh: Aristocystites metroi Parsley & Prokop, 1990 †.

Největší představitel rodu Aristocystites. Jeho výskyt je u nás vázán na prachovce bohdaleckého souvrství. Aristocystites metroi byl svými objeviteli pojmenován na počest místa původního nálezu holotypu, který byl učiněn při výkopu pražského metra. Jeho výskyt byl v nedávné době zaznamenán i ve Španělsku v centrální Iberii (J. C. Gutiérrez-Marco y E. Baeza).

● Balanocystites primus (Barrande, 1872) - Osek, šárecké souvrství (st. llanvirn)   

Kmen: Echinodermata Klein, 1734 - ostnokožci, podkmen: Homalozoa Whitehouse, 1941 † - karpoidi, třída: Stylophora Gill & Caster, 1960 † - kalcichordáti, řád: Mitrata Jaekel, 1918 †, podřád: Lagynocystida Caster, 1952 †, čeleď: Kirkocystidae Caster, 1952 †, rod: Balanocystites Barrande, 1887 †, druh: Balanocystites primus (Barrande, 1872) †.

Karpoidní kalcichordát Balanocystites primus (Barrande, 1872) †, který je znám také pod synonymem Sagittacystis prima (Barrande, 1872) je charakteristický pro hruškovitý tvar téky, která je u druhu B. primus prostá tékálních destiček. V přední části je tento karpoid opatřen jednou brachiolou. Druh je znám z konkrecí šáreckého souvrství. U nálezu z první fotografie jsou zachovány obě části téky. 

Vědecká synonyma
Anatifopsis prima Barrande, 1872 - původní jméno taxonu
Anatifopsis primus Barrande, 1872
Balanocystites lagenula Barrande, 1887
Balanocystites prima (Barrande, 1872)
Sagittacystis prima (Barrande, 1872)

● Blíže neurčené pozůstatky krinoidů - Velká Chuchle, bohdalecké souvrství (st. beroun)    

● Caleidocrinus multiramus Waagen & Jahn, 1899 - Zahořany, letenské souvrství (st. beroun)     

Třída: Crinoidea Miller, 1821 - lilijice, podtřída: Disparida Moore & Laudon, 1943 †, čeleď: Iocrinidae Moore & Laudon, 1943 †, rod: Caleidocrinus Jahn, 1893 †, druh: Caleidocrinus multiramus Waagen & Jahn, 1899 †.

Jedním z nejstarších zástupců podtřídy Disparida Moore & Laudon, 1943 † je krinoid Caleidocrinus multiramus z písčitých břidlic letenského souvrství. Má velmi drobný monocyklický kalich, bohatě větvená ramena a dlouhý stonek, složený z mnoha nízkých článků. Příbuzné druhy jsou hojné v ordoviku Evropy a Severní Ameriky. Nálezy druhu Caleidocrinus multiramus (Waagen & Jahn, 1899) známe pouze z letenského souvrství českého ordoviku. Nejčastěji, co se ordovických lilijic týče, nalézáme pouze izolované části stonků, či kolumnálie. Nálezy kompletních jedinců patří rozhodně k méně častým. 

Říše: Animalia Linnaeus, 1758 - živočichové, kmen: Echinodermata Bruguière 1791 (ex Klein, 1734)- ostnokožci, třída: Cystoidea von Buch, 1846 † - jablovci, čeleď: Sphaeronitidae, rod: Codiacystis Jaekel, 1899 †, druh: Codiacystis bohemica (Barrande, 1887) †.

Třída Cystoidea, tzv. jablovci, je označení pro vymřelé primitivní mořské ostnokožce s vakovitou hruškovitou nebo kulovitou schránkou, která byla k podkladu připevněna stonkem nebo zúženou základnou. Zástupci: Aristocystites a Codiacystis. Zbytky jablovců rodu Codiacystis jsou v našem středním ordoviku velmi hojné. Většinou však nalézáme jen neúplná jádra bazální části téky kuželovitého tvaru s kráterovitou prohloubeninou na vrcholu, která odpovídá původnímu vyklenutí vnitřní stěny masivní báze. Kuželovité jádro chápal původně Barrande nesprávně, jako vlastní téku a rod nazval Craterina. 

Vědecká synonyma
Craterina bohemica Barrande, 1887
Codiacystites bohemicus (Barrande, 1887) - synonymum vzniklé chybou v názvu

Říše: Animalia Linnaeus, 1758 - živočichové, kmen: Echinodermata Bruguière 1791 (ex Klein, 1734) - ostnokožci, třída: Homoiostelea Gill et Caster, 1960 † - karpoidi, řád: Soluta Jaekel, 1901 †, čeleď: Dendrocystitidae Bassler, 1938 †, rod: Dendrocystites Barrande, 1887 †, druh: Dendrocystites barrandei (Bather, 1913) †.

Typický představitel karpoidních ostnokožců letenského souvrství. Dendrocystites barrandei se vyskytuje ve společenství s trilobity Cekovia transfuga, vzácnějšího Prionocheilus (Pharostoma) mendax a s velmi vzácnými ostnokožci Echinosfaerites infaustus a Mimocystites bohemicus. 

Ostnokožec Dendrocystites barrandei (Bather, 1913) je složen z téky (tělo), nejčastěji zvonovitého či trojúhelníkového tvaru. To je tvořeno z mnoha nepravidelných destiček. Z téky vybíhá jediná brachiola (rameno, chapadlo), které sloužilo k příjmu potravy a snad i k pohybu. Stonek, který je v podélném směru diferencován na proximální širší část a distální, delší a štíhlejší část. 

Výskyt rodu Dendrocystites Barrande, 1887 † v barrandienském ordoviku 
Dendrocystites barrandei (Bather, 1913) † - u nás se nachází v nejvyšších vrstvách letenského souv. - svahy Dědu, Trubská
Dendrocystites sedgwicki (Barrande, 1867) † - u nás se nachází v zahořanském souv. - např. lok. Za školou

Vědecká synonyma
Dendrocystis barrandei Bather, 1913 

Kmen: Echinodermata Klein, 1734 - ostnokožci, podkmen: Asterozoa Von Zittel, 1895, třída: Stenuroidea Spencer, 1951 †, podřád: Proturina Spencer & Wright, 1966 †, čeleď: Eophiuridae Schöndorf, 1910 †, rod: Eophiura Jaekel, 1903 †, druh: Eophiura bohemica Schuchert, 1915 †. 

Vzácný druh vcelku velkých hadic. Nepoměrně vzácnější než její menší příbuzná Palaeura neglecta Schuchert, 1915 †. Na části ramen sběratel narazí zhruba jednou ročně, kusy se zachovaným terčem jsou velice vzácné. Eophiura Jaekel, 1903 (spodní ordovik) - hadice s drobným terčem a masivními rameny. Jamky ampulí jsou uloženy rovnoměrně mezi dvě následující ambulakralia. Rod se vzácně vyskytuje v křemitých konkrecích šáreckého souvrství. Podobný rod Sturtzaster Etheridge, 1899 se objevuje v siluru Anglie.

Kmen: Echinodermata Klein, 1734 - ostnokožci, podkmen: Homalozoa Whitehouse, 1941 † - karpoidi, třída: Stylophora Gill & Caster, 1960 † - kalcichordáti, řád: Mitrata Jaekel, 1918 †, podřád: Lagynocystida Caster, 1952 †, čeleď: Lagynocystidae Jaekel, 1918 †, rod: Lagynocystites Jaekel, 1918 †, druh: Lagynocystites pyramidalis (Barrande, 1887) †.

Druh kalcichordáta, jehož nálezy známe z dobrotivského (velmi vzácně) a šáreckého (hojně) souvrství. 

Vědecká synonyma
Anomalocystis pyramidalis Barrande, 1887
Anomalocystites pyramidalis Barrande, 1887 - původní jméno taxonu
Lagynocystis pyramidalis (Barrande, 1887)

Kmen: Echinodermata Klein, 1734 - ostnokožci, podkmen: Homalozoa Whitehouse, 1941 † - karpoidi, třída: Stylophora Gill & Caster, 1960 † - kalcichordáti, řád: Mitrata Jaekel, 1918 †, podřád: Mitrocystitida Caster, 1952 †, čeleď: Mitrocystitidae Ubaghs, 1967 †, rod: Mitrocystites Barrande, 1887 †, druh: Mitrocystites mitra Barrande, 1887 †.

Na nálezech, které vidíte je karpoid druhu Mitrocystites mitra Barrande, 1887 †. Tento karpoid je velice hojný v šáreckém souvrství (Sutice, Rokycany, Osek u Rokycan), velice vzácný v dobrotivském (Černá stráň ve Starém Plzenci) a velmi vzácný v letenském souvrství - podle sběrů B. Boučka (1927) a J. Svobody a F. Prantla (1955) z Barrandova klasického naleziště "Trubín", u opuštěné trubínské štoly v rokli s. od Trubína. Stylophorní kalcichordáti mají obecně nepravidelnou téku, silné okrajové (marginální) desky a vysoký počet menších desek centrálních. Stonek je obvykle dlouhý, diferencovaný, sloužící podle některých interpretací k pohybu po dně. Systematické postavení skupiny je zatím neustálené a nejednoznačné. Tato třída se vyskytuje od kambria po karbon.

Druh Mitrocystites mitra Barrande, 1887 (dříve Mitrocystella mitra Barrande) je nejhojnější kalcichordát středočeského ordoviku šáreckého souvrství. Celkovým habitem těla je značně podobný střednokambrickému druhu Trochocystites bohemicus Barrande, jehož nálezy známe ze Skryjského kambria. Silně zploštělá schránka je oválného tvaru, s dosti dlouhým, dvouřadým a přívěsky opatřeným stonkem. Spodní a svrchní strana schránky je zřetelně odlišena. První z nich je kryta drobnými destičkami a je konkávního průřezu. Svrchní strana je kryta destičkami značně většími. Ta je na průřezu konvexního tvaru. Hydrofóry v destičkách a brachioly (ramena) nejsou vyvinuty. Ústní otvor leží na vrcholu těla, na jehož základně jsou četné žlábky, odpovídající ambulakrům. 

Vědecká synonyma
Mitrocystites latus Jaekel, 1918
Mitrocystis mitra - synonymum vzniklé chybou ve jménu
Cornulites primulus Barrande - neplatné jméno
Trochocystites mitra Barrande - neplatné jméno

Kmen: Echinodermata Klein, 1734 - ostnokožci, podkmen: Homalozoa Whitehouse, 1941 † - karpoidi, třída: Stylophora Gill & Caster, 1960 † - kalcichordáti, řád: Mitrata Jaekel, 1918 †, podřád: Mitrocystitida Caster, 1952 †, čeleď: Mitrocystitidae Ubaghs, 1967 †, rod: Promitrocystites Lefebvre, 2000 †, druh: Promitrocystites barrandei (Jaekel, 1901) †.

Styloforát patřící do čeledi Mitrocystitidae Ubaghs, 1967 † - podobně jako příbuzný rod Mitrocystites Barrande, 1887 † se vyskytuje v šáreckém souvrství. 

Vědecká synonyma
Mitrocystella barrandei Jaekel, 1901

Říše: Animalia Linnaeus, 1758 - živočichové, podříše: Eumetazoa Butschli, 1910, oddělení: Bilateria Hatschek, 1888 - dvoustranně souměrní, pododdělení: Deuterostomia - druhoústí, kmen: Echinodermata Klein, 1734 - ostnokožci, podkmen: Blastozoa Sprinkle, 1973, třída: Cystoidea von Buch, 1846 † - jablovci, rod: Pyrocystites Barrande, 1887 †, druh: Pyrocystites pirum Barrande, 1887 †.

Rod vyskytující se vzácně v šáreckém nebo ještě vzácněji ve třenickém souvrství. Téka je velká průměrně 60 - 80 mm, hruškovitého tvaru s vypouklými stranami. Ambulakra tvoří klasickou pětičetnou formu. Na vrcholu téky, při dobrém zachování je zřetelný, lehce pyramidální anální otvor.

Vědecká synonyma
Pyrocystites incertus Barrande, 1887
Pyrocystites pyrum - synonymum vzniklé chybou ve jménu

Zdroj:
- Noailles F., Lefebvre B. & Kašička L. 2014. A probable case of heterochrony in the solutan Dendrocystites Barrande, 1887 (Echinodermata: Blastozoa) from the Upper Ordovician of the Prague Basin (Czech Republic) and a revision of the family Dendrocystitidae Bassler, 1938. Bulletin of Geosciences 89(3), 451-476 (10 figures). Czech Geological Survey, Prague. ISSN 1214-1119. Manuscript received August 5, 2013; accepted in revised form November 15, 2013; published online March 20, 2014; issued June 9, 2014.
- https://vedajekrasna.cz/
- R. Prokop - Zkamenělý svět - 1989, Kotva Práce
- J. Barrande - Système silurien du centre de la Bohème
- F. Prantl - Život českých pramoří, Česká Akademie věd a umění, 1952
- Z. Špinar a kol. - Systematická paleontologie bezobratlých - 1965. Academia, Nakl. Československé akademie
- https://biolib.cz/